11.5. 2008
Zdarec, tak tak jsme relativně ve zdraví dorazili do Brna.
Trek se vydařil, až na pár ..ehm...detailů.
Dogtrekking- extrémní sport, extrémní zážitky, extrémní výkony a extrémní bolest...když do kopce, tak do pořádnýho, když z kopce, tak nejlíp po kamení a nebo suťovisku...pár úseků po rovině převážně po asfaltu a nebo kamení..to všechno se psím parťákem na trekovym vodítku s krosnou kolem 15 kil těžkou..přes den zhruba ve 25 stupních...v noci klepat kosu pod širákem asi ve třech stupních..
Tady je stručnej průběh trekingu:
Ve čtvrtek odpoledne jsme dorazili do Krásného, kde jsme si vyzvedli mapu, itinerář a získali jsme pár informací o celý akci, poté jsme se rozlezli do stanového tábora, kde všichni kromě mě a Míši měli stan, jen my tam klepali klendru v tenkých spacákách pod širákem a ráno ležela jinovatka...
O půl osmý jsme vypálili za bandou před náma startujícíma bláznama s čokliskama, kteří nabrali špatnej kurz, sice po zelený, ale na druhou stranu, takže jsme si zašli asi dva kiláky do kopce....bezva start.
Pak jsme konečně začli šplhat do správnýho krpálu a nadšení opadávalo a opadávalo, čim víc pálilo slunce, krosna těžkla a my se znova ztratili..nicméně nás nějaký pán poslal na správnej směr a hurá do dalšího krpálu..Když jsme zamířili do Koníkova k prvnímu kontrolnímu bodu, u Studnice nás jeden trekař spravil o tom, že jsme Koníkov minuli a zašli jsme si asi pět kiláků..a hurá zpátky..nadšení pořád opadávalo, nohy bolely. Kvečeru jsme dolezly na 12,5 kiláků a první depka byla na cestě. U rybníka jsem měla chuť volat odvoz, že nikam nejdu...nasštěstí jsem se rozhoupala a vyrazili jsme dál, v noci jsme zapíchli asi na 25. Při čelovkách jsme rozdělali bivak a zalomili jsme okamžitě.
A ráno s novejma silama jsme se rozhodli, že do oběda dolezem 25 km daleko na Dářko. Dolezli jsme, ale po cestě bez vody, takže jsme byli dehydratovaný jako svině. Ve Škrdlovicích jsme se napojili a hurá z kopečka na oběd na Dářko a druhý kontrolní bod.Pak jsme docela svěže razili dál, s tím, že do rána do cíle dolezem- byli jsme na 52,5 km. Asi o šest kiláků dál jsme potkali pěknou louku s pampeliškama...napřed jsem začla šíleně kejchat, pak brutálně drbat, natejkat a volala jsem 155, která mě odvezla skoro z 60 kilometru a valila se mnou do Nového Města na Moravě...Míše zůstali na krku dva psi a zbytek cesty...já jsem absolvovala v nemocnici EKG, infuzi kortikoidů, infuzi fýzáku a pak několik dalších kvůli dehydrataci a vyfásla jsem odpornou noční košili a župan, kterej vypadal jako zootechnickej plášť (myslim, že dokonce byl) a byla jsem uložená na sedmilůžkovej pokoj ke dvěma protivnejm fosilnim babám -83 let,do hnusný rozvrzaný postele na odpornou internu...paráda. Ráno jsem vesele podepsala revers a nechala se odvézt pořadatelem do cíle, kde už čekala Míša se psama...kloubouk dolu, sama šla kolem 40 kiláků se dvouma psama a sama bivakovala v lese a DOŠLA .
Takže abych to stručně shrnula- našlapali jsme navíc asi 10 km, ne-li víc, částečně kvůli svý blbosti a částečně kvůli debilnímu značení. Došli oba psi a Míša, všichni stahaní-Míša víc:o) A já jsem si dovezla prdel Berlingem ze špitálu....takže docela podařená akce:o)))
Nejvíc mě těší jedna věc- všichni jsou si v cíli rovni, ať došli a nebo ne, ať to ulítli za 16 hodin a nebo 40, všichni choději, jak kdyby jim někdo brutálně nakopal prdel:o)
Po první zkušenosti, kde jsme nasbírali spoustu užitečných zkušeností jsme se rozhodli, že další trek půjdem v srpnu, protože nás to docela chytlo a hlavně abych si napravila reputaci, když jsme tady hlásala, že to dojdu ( ale zas je fakt, že jsem řekla, že buď dojdem, nebo zdechnem...já byla blíž tomu druhýmu)
Ještě jedna věc pro všechny, co mě zrazovali od pochodu v gládách: Jediná věc, co mě nebolí, jsou nohy...neni nad pořádný boty...
Tady je itinerář
Krásné- Zálesí 3 km-Buchtův kopec3,5km-tady jsme se ztratili kapku poprvé
Daňkovice -tady jsme se ztratili kapku víc
Štarkov zřícenina7,5 km- brutální kopec, fakt
Bohdalec 11,5 km- Odranec 12,5 km- Koníkov 14,5 km- tak tady jsme zakufrovali brutálně
Rož. Paseky- 16 km Památka posledního vlka-Koníkovské polesí19 km-Zuberský rybník 21km-tady jsem se zabejčila, že na to se*u.-Pohledecký kopec23 km-Pod Studnicí25,5km- Studnice 26,5 km-Pasecká skála 28 km-Kadov 31 km-mezi Paseckou skálou a Kadovem jsme spali
- Dráteníčky km 34,5-opět jsme se ztratili-Malinská skála 36 km-Pod Lisovskou skálou 40 km- Devět skal rozc. 40,5 km-Žákova hora 43,5 km-U Snítku 45,5 km-Tisůvka 47 km-Zubačka 48 km-Škrdlovice50 km-tady jsme se konečně napili- Velké Dářko52 km-a tady napapali-Padrtiny 53 km –Radostín 56,5-Vojnův Městec59,5-tady před nim jsem se vosypala
-Na potůčku 62,5 km-Na Velkém Černém64,5 km-Vortová-Lhota 67 km-Kuchyně rybník 70,5 km-Herálec72 km -U Žida 75 km-Devět skal 76 km-Křižánky79,5 km-třetí kontrola-Plankovka 82 km-Čtyři palice 82,5 km-Nad Pasekami 83,5 km-Podlesí 86 km-Zálesí 88,5 km- Krásné 91,5 km
A fotky najdete tady:
Tak jsme se rozhodli definitivně, že půjdeme na Jednookého vlka od 9.-11.5. Vyslechli jsme spoustu negativních názorů ( že to nemůžem ujít, že jsme praštěný, že máme jít napřed mid a tak dál...)
Takže pro všechny pesimisty- ano, opravdu půjdem 101 km bez jakékoliv přípravy, opravdu půjdu celou dobu v gladiátorech a vzdáme se jen tehdy, pokud se stane něco psům!
A všem optimistům, kterých je jak šafránu, děkujeme za podporu!
Doufám, že 12.5. sem napíšu informaci, že jsme ve zdraví dolezli.
-----------------------------------------------
30.4.
Poslední info před výpravou:
Přihlášky jsou poslaný, kostky jsou vrženy:o)
Definitivně jdeme ve složení- Míša a Cora a já a Agi...
Všichni pesimisti jste mě hecli úplně maximálně, takže buď to dojdem a nebo někde zdechnem:.....
--------------------------------------
1.4. 2008